Odlet 

Za slunného dopoledne se z Benešova přemisťujeme vlakem na hlavní nádraží v Praze a pak dál autobusem na pražské letiště Václava Havla. Letíme se společností Emirates, která dnes mimořádně na let Praha - Dubaj nasadila Airbus A380. Příjemný prožitek z letu, nám tak trochu kazí nervozita z něj. Po přestupech v Dubaji a Bangkoku konečně dosedáme na letiště v Koh Samui.

Seznámení 

O transfér z letiště se nám stará Jakub. Je to čech žijící na ostrově Koh Samui v klidné lokalitě Ban Tai. Zároveň je tu i správcem Samui Tropical resortu, kde jsme ubytovaní. Po prohlídce resortu, v nádherné tropické zahradě, nás Jakub seznamuje s možnostmi, jaké ostrov nabízí. Chvíli si spolu všichni povídáme a probíráme nad mapou ostrova, co by stálo k vidění. Jakub se nám nabízí jako průvodce, což s radostí vítáme. Po osvěžující sprše a sklence vína si únava z letu a časového posunu vybírá svou daň.

 

 http://www.thaitour.cz/samui-tropical-resort/

Procházka k moři, restaurace Jun Hom a rybářská vesnice Bo Phut  

Je půl desáté ráno a sluníčko už pěkně připaluje. Po pestré snídani se jdeme projít na pláž, vzdálenou asi deset minut. Cestou míjíme banánovníky, restaurace, bary, ale i thajky nabízející masáže. Narážíme tu i na obchod s potravinami 7 Eleven a hned v jeho blízkosti i na bankomat . / každý výběr z bankomatu je zpoplatněn částkou 160 bhatů - cca 130 kč/

Asi nejvíc nás udivují všudypřítomné sloupy s elektrickým vedením a zdobené domečky pro bohy. Ty tu jsou součástí každého stavení, ať už chatrče, obchodu, hotelu či restaurace. 

Sezóna ještě není v plném proudu a tak jsme díky tomu na pláži sami. Bílá písečná pláž je místy posetá obrovskými balvany, spadlými kokosy a nemáme tu nouzi ani o mušličky a kousky perleti. Po vyblbnutí v moři se jdeme projít dál po pláži. Narážíme tu na plážovou restauraci Jun Hom, která má krásný výhled na moře. Od místních se dozvídáme, že je vyhledávaná pro svůj úžasný výhled na západ slunce. 

Je teprve půl sedmé a už je tma. Jakub nás veze na trhy do rybářské vesničky Bo Phut. Panuje tu úžasná atmosféra. Je tady k vidění nejrozmanitější zboží. Od oděvů, mýdel, lamp, šperků až po grilované pochoutky a míchané koktejly. Zkoušíme smlouvat u stánků se suvenýry. Ne vždy se nám to vede, ale i tak jsme s výsledkem spokojeni. Cena jídel je pevná. Zkoušíme grilovanou chobotničku s chilli omáčkou a zeleninovým salátem. Maso je tuhý, ale dobře ochucený. Taková dobře ochucená guma:-). Sotva usedneme k volnému stolu, zvedne se vítr a posílá tácek s chobotnicí a salátkem rovnou k zemi. :-(

 

 

Muang Waterfall

Na dnešní výlet se hodně těšíme. Čeká nás sloní rezervace kde se pořádají krátké vyjížďky na slonech. Trasy jsou časově omezené na 30, 45 a 60 minut. My si vybíráme 45 minutovou projížďku. Po dřevěném schodišti se dostáváme na plošinu ze které přelézáme na slona, který má na zádech ukotvenou sedačku pro dva. Náš slon je tu jediným samcem a je obrovský. Od mahuta se dozvídáme, že má pouhých 25 let a jmenuje se Jambo.

Mahut, který sedí za jeho hlavou, dává nohama volně spuštěnýma za jeho ušima pokyny k chůzi. Každou chvíli si náš slon dělá krátkou přestávku. Buď pro vykonání své potřeby, nebo pro ochutnání nějaké trávy. Chvilek, kdy stojíme, využíváme k focení. Mírně stoupající terén v džungli si na hřbetu slona užíváme jak malé děti. Na konci projížďky nám mahut nabízí své místo za hlavou slona a přitom nám pořizuje pár krásných snímků. Je to poprvé co jsme v takové blízkosti slonů a je to pro nás nezapomenutelný zážitek.

Po projížďce se jdeme podívat na vodopád, který je jen pár metrů od stanice. Cestu k vodopádu lemují stánky se suvenýry s motivy slonů. Malý 18 metrový vodopád Namuang 1 nepadá dolů přímo, ale stéká po příkré skále a doširoka se po ní rozlévá. Pod vodopádem je malé kalné jezírko, kde se koupou jen místní děti.

Před odjezdem zpátky do resortu se jdeme podívat ještě jednou ke sloní rezervaci . Je tu oplocený kousek, kde mají malé slůně. Nechává se hladit a přitom si nás zvědavě prohlíží. Nejvíc ho zajímají asi moje vlasy, které hned bere do svého chobotu a dost neurvale se mě snaží ,,skalpovat”. Snažím se mu chobot z vlasů dostat, ale marně. Mahut, který sedí opodál si toho všímá a slona okřikuje. Slůně poslechne a hned mě pouští. Už nikdy nebudu podceňovat malý slony, mají pěknou sílu :-)

 

 

Návštěva chrámů, krokodýlí farmy a buvolích zápasů

Na dnešní den plánujeme komplex chrámů, který je jen kousek od rybářské vesničky Bo Phut. Symbolem ostrova Koh Samui je Chrám velkého Buddhy Wat Phra Yai. Dominantou chrámu je patnáct metrů vysoká socha sedícího Buddhy. Před vstupem na schodiště k soše velkého Buddhy stojí strážce. Ten kontroluje příchozí, zda mají vhodný oděv. Kývnutím hlavy jim dává souhlas ke vstupu. Ne každý ho tam však dostává. Vidíme páry, kdy většinou ženy /krátké sukně, odhalená ramena/zůstávají dole pod schodištěm a jejich muži jdou fotit sochu sami.

Poblíž chrámu velkého Buddhy je komplex chrámů Wat Plai Leam  s čínskými  a budhistickými  prvky. Tady dominují sochy osmnáctiruké bohyně Guanin a usměvavého sedícího Buddhy. Štěstí, že máme jen sandále. Časté zouvání před každým chrámem není tak náročné. U jednoho z chrámů si kupujeme v automatu krmení pro posvátné sumce. Stačí vhodit 10 bhatů, přiložit  misku a už se to sype.

Po prohlídce chrámů jedeme na nedalekou krokodýlí farmu Samui. Vstupné zahrnuje jak vstup do areálu tak i samotné vystoupení s hady a krokodýli. Mezi vystoupeními je 20 minutová pauza. Tu si krátíme procházkou po místním areálu, který funguje jako malá Zoo. Převážnou část zahrady tu sice zabírají krokodýli, ale jsou tu k vidění i hadi, papoušci a opice. S menšími krokodýli se za dobrovolný poplatek necháváme vyfotit. Narážíme tu na malou opičku, která je připoutaná dlouhým řetízkem k obojku na krku. Vypadá krotce. Jen k ní natahuju ruku, že mi třeba oplatí náklonost. Bohužel je jiného názoru. Chytne mi ruku, najednou ji mám na rameni a šup už ji mám na zádech. Samozřejmě nikdo v mé blízkosti, kdo by mi od ní pomohl. Přítel jen vytahuje mobil, aby si to vyfotil. Potvora se mi hrabe ve vlasech, vytahuje mi z vlasů sponku a zdrhá. Okamžitě ji mizím z dosahu. Místní fauna je proti mě. :-) 

Po vystoupení se chceme trochu osvěžit. Je tu hrozné vlhko a dusno. Jakub si potřebuje koupit větrák do jedné z chatek tak nás veze do místního Tesca. Docela nás překvapuje, že na tak poměrně malém ostrově je tak velké obchodní centrum. Jen tu, mezi 14-17 hodinou, neprodávají alkohol. Což neplatí v menších obchůdcích. Jsme zvědaví na místní jídelnu, která je hned v prvním patře obchodního domu. Jakub nám vysvětluje, že za jídla se tu neplatí hotově. Je třeba si pořídit kartu. Tu dostáváme od paní v okénku při vstupu do jídelny zcela zdarma. Kartu si dobíjíme v hodnotě objednaného jídla, protože se z karty hotovost zpátky nevrací. Vše probíhá rychle a na místě. Vybíráme si z denního menu. Opět rýži, pečené kuře, pikantní omáčku, zeleninu a čistý kuřecí vývar. Docela velké porce. V restauraci takový oběd stojí cca 700 bhatů. Tady stačí za dvě menu 100 bhatů /80 Kč i s pitím.

Večer dostáváme nabídku jet se podívat na finále býčích zápasů. Jde o arénu pod širým nebem, která je obehnaná bambusovou ohradou. Buvoli stojí v aréně a jsou od sebe odděleni bílou plentou, aby na sebe neviděli. Jejich majitelé je kropí vodou a podstrojují jim čerstvou trávou, aby je trochu zklidnili. Počasí nám nepřeje. Začíná pršet. Drobný déšť se během pár minut mění v liják. Leje už půl hodiny. Ještě že Jakuba napadlo dát nám s sebou rohož pod kterou se schováváme. Po dešti je odstraněna dělící plenta a zápas začíná. Nejprve o sebe buvoli vůbec nejeví zájem. Řev místních při uzavírání sázek tomu dodává patřičnou atmosféru. Když se buvoli do sebe zaklesnou rohy, přihlížející dav opět hlasitě zvedá své sázky. Buvoli se ještě párkrát proběhnou po aréně, chvíli do sebe naráží rohy a je konec. Po deseti minutách souboj končí úprkem zraněného soupeře z arény.

 

 

Odpočinkový den

Po osvěžující snídani a po přečtení zpráv na netu se jdeme projít na pláž. Na dnešek nic neplánujeme. Jsme spálený a unavený. Narážíme na plážovou pizzerii a jdeme ji zkusit. Obsluhuje nás sympatický starší pán. Dozvídáme se, že je původem z Německa a že zde již delší dobu žije. Objednáváme si klasiku. Špagety, pizzu a pivo. Jsme tu sami a je pohoda. Zatím co jíme, přijíždí k pizzerii na skútru thajský policajt. Něco sepisuje a lístek pak vhazuje do schránky a odjíždí. Upozorňujeme na to majitele. Řekl nám, že jde o výpalné. Každý měsíc musí zaplatit 10 000 bhatů. Platit by prý nemusel, ale ...to už jen pokrčí rameny a odchází.

Po dobrém jídle se vracíme zpátky do resortu a jdeme odpočívat k bazénu. Je tu příjemný chládek. Bazén je krytý palmami a voda v něm je příjemně chladná. Na rozdíl od moře, kde je teplota vody podstatně vyšší a člověk se prakticky neosvěží. Všímám si kočky u naší chatky. Sedí naježená a něco nehnutě sleduje. Jdu se tam podívat. Je to had. A docela pěkný ,,macek". Jen nevíme jestli není jedovatý. Uděláme si pár snímků a víc se k němu nepřibližujeme. Vypadá to, že si Jakub nedělal srandu, když nás první den upozorňoval, abychom si zavírali dveře a okna do chaty. Na ještěrky, lezoucí po zdech si už pomalu zvykáme. Na gekona, který se usídlil na naší střeše a v noci je dost hlasitý, jsme si už taky zvykli. Ale hada bychom v posteli fakt mít nechtěli.

Večer přijímáme pozvání od Jakubovy ženy na večeři. Příjemné posezení u bazénu spojené s přípravou thajské kuchyně je krásným zakončením dne.  

   

 

Na Muang Safari Park, Wat Khunaram, Lamai Beach, Sukvalan Viewpoint

Je půl deváté ráno a sluníčko už pěkně pálí. Jedeme se podívat do Na Muang Safari parku. Mají tu leoparda s kterým je možné se nechat v kleci vyfotit. Dovnitř klece se vstupuje jednotlivě pod dohledem dvou chovatelů. Leopard je řetízkem uvázán ke kamennému stolu a je trochu nervozní, párkrát otočí, ale pak si přeci jen lehne. Usednu k němu a s respektem si ho hladím. Má nádhernou srst. Chovatel bere moje ruce a přikládá je kočce kolem krku. Samotnou by mě tohle ani ve snu nenapadlo udělat. Zatímco jeden z chovatelů pořizuje snímky, druhý je neustále na pozoru. Vše trvá krátce, ale i tak je to zážitek.

Hned po focení se přemisťujeme k chrámu Wat Khunaram. Je to chrám, kde ve skleněné rakvi sedí mumifikovaný mnich, jenž je oděný do mnišského oranžového roucha a chybějící oči mu zdobí sluneční brýle, aby prý neděsil děti. Vedle rakve medituje buddhistický mnich, který za symbolický peněžní dar pronáší motlidbu, která lidem očistí duši. Během odříkané modlitby uvazuje na pravou ruku bílý provázek a pokropí nás vodou. Provázek má ochraňovat a přinést štěstí, tak uvidíme :-) Hned vedle chrámu je zavěšený veliký gong. Legenda praví, že komu se ho povede rozeznít pouhým třením prsty pravé ruky, bude mít štěstí po celý svůj život. K tomu využíváme kbelík s vodou, který je hned pod ním. V naší skupince je nás pět, čtyři odchází spokojení :-)

Další naší zastávkou je hojně frekventovaná Lamai Beach a opět tu nechybí prodejní stánky se suvenýry a občerstvením. Neodoláme pár suvenýrům a zkoušíme i ovocnou zmrzlinu s kokosovou dužinou, podávanou ve vydlabaném kokosu. Je sladká a osvěžující, ale jsme tu hlavně proto, abychom viděli skalní útvary Hin Ta a Hin Yai, známé jako Babiččina a Dědečkova skála. Obrovské žulové útvary, které připomínají mužské a ženské genitálie, vstupují z bílé pláže do tyrkysově zbarveného moře. Pohled z vyhlídky na pobřeží je naprosto dechberoucí. 

Poslední naší dnešní zastávkou je vyhlídka Sukvalan s nádhernou panoramatickou vyhlídkou na celý ostrov.

 

Tanim Magic Garden, krejčovský salón Scandi Collection, trhy na Lamai Beach

Dneska máme namířeno na nejvyšší vrchol na ostrově Koh Samui. Chceme vidět proslulou kamennou Buddhovu zahradu Tanim Magic Garden, která je až na samém kopci Khun Nim Peak. Strmé stoupání je výzvou pro naše auto. :-) Rozhodně nic pro skútry. Po zaplacení vstupného, sestupujeme po schodech do nitra zahrady obklopené hustou džunglí. Je tu k vidění sbírka budhistických soch, chatrčí a zvířat. Patřičnou atmosféru tomu dodává malý vodopád a protékající potok. Díky husté džungli to tu působí ponurým dojmem. Zahradu postavil pěstitel durianů Khun Nim Thongsuk v 77 letech a pokračoval až do svých  91 let, kdy zemřel. 

Po prohlídce kamenné zahrady jedeme navštívit krejčovský salón Skandi Collection na Lamai Beach. Hned u vchodu do salónu nás vítá jeho majitel svou lámanou češtinou. Podává nám ruku a nabízí chlazené pití. Atmosféra v salónu je uvolněná a přátelská. Ukazujeme majiteli nějaké obrázky v mobilu pro představu co bychom asi tak chtěli. Zároveň si prohlížíme i nabízené katalogy. Střídavě si nás měří a radí nám jaká látka se na co hodí. Máme možnost si každou vybranou látku prohlédnout a osahat. Po dohodě volíme kašmír. Po výběru látky na košile a podšívky k oblekům se necháváme trochu unést a vybíráme si i hedvábí na pyžama. Po domluvené ceně, termínu zkoušky a způsobu dodání, platíme zálohu a spokojeni odcházíme. Nejsme ani trochu na pochybách, že vydělali jak oni tak i my.

Na cestě ze salónu se zastavujeme ještě na trzích. Jsou to spíš takové farmářské trhy :-)  Je tu velký výběr ovoce a zeleniny. Nechybí tu ani maso a mořské plody. Jsou tu i hotová jídla ve velkých mísách, ale i sladké dezerty z kokosu, manga a rýže. Ochutnáváme dezert, nakoupíme nějaké chuťovky na špejlích a pomalu se vracíme na pokoj.

 

 

Celodenní výlet do národního parku Ang Thong

Mořský národní park Ang Thong je vzdálený asi 30 km od ostrova Koh Samui a tvoří ho 42 ostrovů. Každý z nich je něčím zajímavý. Buď bílou písečnou pláží, jeskyněmi, skrytými lagunami, nebo ohroženou florou či faunou.

Je osm hodin ráno a vyplouváme parníkem Samui Island Tour z přístavu Nathong. Spolu s námi je na palubě asi šedesát lidí a právě se podává snídaně. K výběru láká voňavá káva, čaj, croissant a banán. Hodinu a půl dlouhou plavbou na otevřeném moři nám zpestřují organizátoři výletu, John a Christin. Evropané, kteří léta žijí na ostrově se nám starají nejen o zábavu, ale seznamují nás i s denním programem. Po zakotvení u ostrova Ko Mae Ko si nás průvodci rozdělují na dvě skupiny. Jedna parta si s Christin rozebírá vesty a kajaky na projížďku kolem ostrova a druhá parta, pod vedením Johna, je odvezena motorovými čluny na břeh.

Čeká nás tu výšlap po příkrém schodišti na vyhlídku s otevřeným výhledem nejen na smaragdové jezírko Thale Nai, ale i na několik okolních ostrovů. Po pár minutách odpočinku a pořízení dostatečného množství fotek nás čeká stejně náročný sestup.

Potom co doplníme tekutiny a otestujeme místní WC, oblékáme vesty, balíme foťáky a mobily do půjčených nepromokavých vaků a hurá na kajaky. Na nich to kupodivu není vůbec náročné. Během pádlování musíme dávat pozor na korály, ale i tak se zvládáme kochat přírodními krásami. Azurové moře, bílé pláže, zelené palmy, prostě nádhera. Na kajacích se vracíme k naší lodi, kde nás čeká oběd. Po něm máme dvě hodinky volna, které tráví každý po svém. Někdo se vrací na kajak, jiní volí šnorchlování. Většina z nás se nechává na člunu odvézt na ostrov Ko Wua Ta Lap a jdeme podniknout ještě jeden strmý výstup na prohlídku nedaleké krápníkové jeskyně.

Při návratu, kdy vplouváme do přístavu, nás zastihne bouřka. Jsme rádi, že nás to nechytlo na otevřeném moři. V přístavu je díky vydatnému dešti a silnému větru velký shon. Chvíli nám trvá najít to správné auto, které nás odváží zpátky do našeho resortu. Asi po hodině přestává pršet a tak odjíždíme na zkoušku obleků. Zbytek odpoledne trávíme v jednom z místních barů s pár lidmi z resortu.

 

 

Odjezd

Dnešní den je oním dnem, dnem posledním :-(  Jdeme se po snídani projít na pláž, využít ještě těch pár hodin u moře. V poledne nám majitel salónu přiváží obleky a pyžama. Všechno je úhledně zabalené v cestovních vacích, které dostáváme jako pozornost. Naposledy zkoušíme, jestli všechno sedí jak má. Potom co už máme všechno zabalené si zaskočíme nakoupit ještě pár drobností, udělat si posledních pár fotek a večer nás už vyzvedává Jakub a odváží na letiště.