Když plánovat pohodu, odpočinek, procházky i houbaření, není lepšího místa než Šumava.  A když Šumava, tak rozhodně obec Kvilda.

Ubytování máme zajištěné přes internet v penzionu Kilián na okraji horské vesničky Kvilda. Díky tomu jsou potřebné formality v penziónu rychle vyřízené a po předání klíčů od pokoje se jdeme rovnou ubytovat. Odpoledne navštívíme nedaleké infocentrum, kde si vybíráme nejen tištěné průvodce a mapy okolí, ale i pohledy a tradiční magnetek:-). Za zajímavost tu stojí i stálá expozice, která seznamuje návštěvníky s historií Kvildy a Bučiny. Odcházíme zpátky na penzion, kde si v klidu se sklenkou vína plánujeme náš první výlet po okolí.

Kostel sv.Štěpána - U Starých Hutí - rozhledna Churáňov - Zlatá Studna - Jezerní slať - Jelení naučná stezka /21,5 km/

Je krásné slunečné ráno a podle předpovědi to vydrží celý den. Po snídani vyrážíme z penzionu k rozcestníku u kostela sv.Štěpána, kde se dáváme po žluté trase k přístřešku ,,U Starých Hutí". Chvíli jdeme podél silnice, ale netrvá dlouho a odbočujeme vlevo na štěrkovou cestu mezi chalupami a dál loukou k blížícímu se lesu. Po lesní cestě už se nám jde daleko líp. Po překročení potoku Olšinka nám začíná mírné stoupání.

U Starých Hutí jdeme dál po zelené trase k parkovišti Pláně, odkud pokračujeme podle ukazatele k rozhledně na skokanském můstku Churáňov. Po zaplacení vstupného stoupáme po 159 schodech na vyhlídkovou plošinu, dřevěné nájezdové rampy lyžařského skokanského můstku, kde historický rekord ve skoku drží Pavel Ploc - 95 m. Informační tabule na rozhledně nás upozorňuje, že na severní straně je k vidění pásmo hor s vrcholem Javorník a na východní straně Strakonicko. Pod rozhlednou testujeme lezeckou stěnu a bezvadně se u toho bavíme.

Stejnou cestou se vracíme zpátky k parkovišti, kde volíme červenou trasu. Přes rozcestníky ,,Na Hřebenovce" a ,,U Mezilesní slatě", přicházíme k přístřešku Zlatá Studna, odkud se po modré dostáváme k autobusové zastávce Horská Kvilda u Vydřího Mostu. Od zastávky stoupáme po silnici k rašeliništi ,,Jezerní slať''. Zde si kromě naučné stezky užíváme i výhledu z dřevěné rozhledny na přírodní rezervaci o rozloze 120 ha. 

Poslední zastávku děláme u Jeleního výběhu, kde máme trochu smůlu, protože naučná stezka je z technických důvodů zprovozněna pouze ke spodní vyhlídce, ale i tak se nám daří vidět pár laní s mláďaty v jejich přirozeném prostředí.

Příjemným posezením s výbornou kuchyní v restauraci Chata U Krále Šumavy završíme dnešní den.

Hradlový most - Rechle, Povydří, Srní - vlčí výběh​

Na dnešek jsme si vybrali pár pěkných míst, kde se shodou okolností natáčel i detektivní seriál Policie Modrava. Místa jsou převážně podél hlavní silnice a tak je navštívíme autem. Z Kvildy na Modravu to máme asi 7,5 km stále po hlavní a kousek za obcí Modrava /asi 3 km/ odbočujeme z hlavní silnice vlevo na parkovací plochu Rokyta na Rechle. Tady je unikátní, 72 metrů dlouhý dřevěný hradlový most, který sloužil k zachytávání plaveného dřeva. Balvanitý kaňon řeky Vydry i protější břeh zdobí pár desítek kamenných věží.

Pokračujeme v cestě směrem k obci Srní a asi po 2,5 km parkujeme po pravé straně na parkovišti Antýgl. Odtud se jdeme podél silnice projít k Hamerskému potoku a k naučné stezce Povydří, která vede nádherným, kamenitým kaňonem řeky Vydry. Jde snad o jedno z nejkrásnějších míst, které jsme zatím na Šumavě viděli.

Po návratu k Antýglu pokračujeme v cestě směrem na Srní, kde po 3 km odbočujeme na placené parkoviště. Po prohlídce návštěvnického centra Srní se dostáváme naučnou stezkou /2 km/ k vyhlídkovým plošinám. Z 300 metrů dlouhé lávky nad vlčím výběhem, která je místy ve výšce 4-5 metrů, se nám daří pořídit pár pěkných snímků dospělých vlků, ale i odpočívajících mladých vlků na skále. 

Kostel sv. Štěpána, Pramen Vltavy, Siebensteinkopf, Bučina​ /17,5 km/

Od rozcestníku u kostela sv. Štěpána se dáváme po modře značené trase přes Hraběcí Huť až k asfaltové cestě vedoucí k prameni Vltavy. Čím víc se blížíme k prameni, tím víc se krajina kolem nás mění. Díky orkánu Kyril před devíti lety a následné kůrovcové kalamitě se nám nabízí otevřený pohled na suché a polámané lesy. Celé hektary zničeného lesa působí opravdu depresivně. Po krátkém odpočinku u pramene, pokračujeme po červené dál k rozcestí ,,U pramene Vltavy". Tady odbočujeme vlevo a stoupáme k rozcestí "Na strážní stezce", odkud pokračujeme stále po modré ke státní hranici "Pramen Vltavy - Siebensteinkopf". I tady torza smrků připomínají masivní nálet kůrovců. Po pár set metrech za hraničním přechodem se ocitáme na vrcholku hory Siebensteinkopf, který je součástí skalního uskupení "Sedmiskalí". Nádherné počasí nám dovoluje kochat se krásným výhledem do Bavorska a však mlžný opar nám znemožňuje výhled na Alpy. Po odpočinku jsme se rozhodli nevracet se stejnou cestou, ale pokračovat německou stranou po strmé skalnaté stezce k rozcestí určující směr na Bučinu. Po necelé hodince si už prohlížíme památník železné opony a necháváme se zlákat k posezení v hotelové restauraci Alpská vyhlídka. Odtud přes Vltavské pláně zpátky na Kvildu.

Prášilské jezero, Poledník, Prášilský potok, Prášily /17,5 km/       

Dnešní tůru začínáme z parkoviště Poledník (Slunečná), vzdálené od Kvildy asi půl hodiny autem, směrem na Modravu a Srní. Odtud se po žlutě značené cestě vydáváme k rozcestníku ,,Slunečná''. Širokou asfaltovou cestu lemují informační tabule varující na nebezpečí nevybuchlé munice. Ačkoliv mají tabule na turisty zapůsobit jsou tu k vidění i tabule s vyškrábanými písmeny, které svým názvem jako ,,vybuchlá unie'' spíše pobaví.

Na rozcestí ,,Slunečná'' se dáváme po zelené vpravo k rozcestí ,,Liščí díra'' vzdálené volnou chůzí asi dvacet minut. Cestu na Poledník si zpestříme malou zacházkou k Prášilskému jezeru, proto u rozcestníku ,,Liščí díra'' nepokračujeme po asfaltové cestě, ale odbočujeme vpravo lesní cestou po červené k turistickému přístřešku ,,Prášily''. Tady cyklisté odkládají svá kola a dál spolu s námi, posledních 200 metrů, stoupají po kamenitém terénu k Prášilskému jezeru. Jde opět o jedno z nejkrásnějších míst, které jsme dosud navštívili, bohužel se tu dlouho nezdržujeme. Jednak je tu moc lidí a navíc to dneska vypadá, že nám sluníčko dlouho nevydrží.

Stejnou cestou se vracíme k rozcestníku ,,Liščí díra'' odkud pokračujeme k Poledníku přes rozcestník ,,Předěl'' a rozcestí Poledník. Tady se z informační tabule dozvídáme o řádění orkánu Kyrill z roku 2007, jehož následky jsou zde bohužel patrné ještě dnes. Zpustošený vrchol Polední hory máme jako na dlani z rozhledny Poledník, odkud nám bohužel začínající déšť kazí výhled. Spolu s ostatními turisty ho přečkáváme pod rozhlednou v krytém posezení u krbu, kde si vychutnáváme výbornou česnečku z místního bufetu.

Z Poledníku se vracíme stejnou cestou pouze na rozcestí Poledník. Tady se dáváme vpravo a po zelené sestupujeme přes rozcestník ,,U bývalé roty'' dál až do údolí Prášilského potoka k rozcestníku ,,Frantův most''. Po červené, od Frantova mostu až do Prášil si cestu zpestříme malými zastávkami k focení nádherných zákoutí Prášilského potoka. Z Prášil to už máme jen kousek zpátky na parkoviště ,,Slunečná'' a tak si ještě děláme malou zastávku v botanické zahradě s bizony. 

Boubínské jezírko, rozhledna Boubín /12,4 km/

Z placeného parkoviště v kaplici pod Boubínem, vzdáleného od Kvildy autem asi 27 km, pokračujeme pěšky asfaltovou cestou po zelené, proti proudu Kaplického potoka. Procházíme pod železničním viaduktem a po pravé straně míjíme informační centrum Idina Pila. Od rozcestníku Amortovka pokračujeme stále po zelené až k Boubínskému jezírku, které se využívalo k plavení dřeva. 

Odtud pokračujeme po zeleně značené trase podél oploceného pralesa. Cesta nám začíná mírně stoupat a my si děláme malé zastávky u informačních tabulí. Dřevěné tabule s vygravírovaným textem nás nejen informují o historii Boubínského pralesa, ale seznamují nás i s jeho zvláštnostmi.

Po pár set metrech za třetí tabulí odbočujeme z lesní cesty vlevo a prudce stoupáme lesní pěšinou po obnažených kořenech. Cesta nám dává pořádně zabrat. Rozhodně nic pro cyklisty ani dětské kočárky. Po prudkém stoupání se dostáváme na asfaltovou silnici, po které pokračujeme vzhůru až na rozcestí u Křížků. Tady pro nás ,,asfaltka''končí. Odbočujeme vlevo na lesní cestu a tentokrát po červené směřujeme až na vrchol. Čím víc se blížíme k rozhledně tím víc je naše cesta kamenitější a strmější.

Po zdolání 109 schodů na plošinu dřevěné rozhledny Boubín se oddáváme panoramatickému výhledu na celou Šumavu. Bohužel však ani zde nemáme štěstí na dobrou viditelnost na vzdálené Alpy a po krátkém odpočinku sestupujeme po stejné trase zpět na parkoviště.

Tím naše týdenní dovolená končí. :-)

Nádherná příroda, příjemní lidé, výborná šumavská kuchyně a každodenní vůně čerstvě upečeného pečiva, která se nese každé ráno z Kvildské pekárny, to vše už budeme mít napořád spojené s ,,naší'' Kvildou.